Kniha Paměti – co to je?"Hlavní myšlenka Knihy Paměti je, aby bylo za každým číslem vidět jméno, vyzvednout vězně z neznámé masy a vrátit mu jeho osobnost" říká Klaus Schultz, diakon Evanglického kostela usmíření, na místě Památníku koncentračního táboru v Dachau a člen kruhu přispěvovatelů projektu Knihy Paměti. Více než 200 000 věznů bylo zavlečeno v letech 1933 - 1945 do koncentračního táboru Dachau. Koncentrační tábor Dachau byl pro národní socialisty vzorem pro více než 2000 koncentračních táborů v Evropě. Prvními vězni byli političtí odpůrci národných socialistů: komunisti, sociální demokrati, odboráři, někteří politici buržoazních stran a monarchisté. Později k nim přibyli ještě židé, Romové, homosexuálové, tzv. asociálové a zločinci. Během války pocházela většina věznů z obsazených zemí. Jedna jediná kritická poznámka anebo příslušnost k pronásledované menšině stačily, aby se člověk dostal do koncentračního tábora. Pro mnoho lidí to znamenalo rozsudek smrti. Klaus Schultz a Uwe Neirich, tehdy pedagogický spolupracovník Spolku pro mezinárodní setkání mládeže, znali oba knihu paměti Staré Synagogy v Essenu. V roce 1997 přišli s nápadem uskutečnit také podobný projekt v Dachau. Tato myšlenka byla realizována v roce 1999 s pomocí kruhu přispěvovatelů. Každým rokem, 22. března, na výročí zřízení koncentračního táboru se představí nové životopisny. Sepsali je bývalí vězni, příbuzní, žáci a další zájemci. Je to symbol památky. Do nynější doby je hotovo kolem 80 životopisů, které jsou nyní vystavené v kostele Usmíření na místě Památníku koncentračního táboru v Dachau. Přibývají stále nové. Každý životopis vezne obsahuje čtyři stránky. Autoři vybírají řeč, v které chteji psát a převezmou osobní úpravu. Tímto způsobem mají listy paměti znázornit mnohotvárnost věznů z více než 30 národů. Přáli bychom si, aby lidi pochopili, že Dachau není jenom tohle místo. Za vysokými čísly s více jak 200 000 věznů a více jak 32 000 mrtvých stojí jednotlivé životopisy, životní plány a rodiny pronásledovaných lidí. Chceme vrátit věznům jejich tvář a přenést důvody jejich pronásledovaní do naší přítomnosti. To je hlavní myšlenka našeho projektu. | |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |