Kniha Paměti – co to je?

"Hlavní myšlenka ‚Knihy Paměti‘ je, aby bylo za každým číslem vidět jméno, vyzvednout vězně z neznámé masy a vrátit mu jeho osobnost" říká Klaus Schultz, diakon evanglického kostela Usmíření, na místě památníku koncentračního táboru v Dachově a člen kruhu podporovatelů projektu "Knihy Paměti".

Více než 200 000 vězňů bylo zavlečeno v létech 1933 - 1945 do koncentračního táboru Dachov. Koncentrační tábor Dachov byl pro národní socialisty vzorem pro více než 2000 koncentračních táborů v Evropě. Prvními vězni byli političtí odpůrci národných socialistů: komunisti, sociální demokrati, odboráři, někteří politikové buržoazních stran a monarchisté. Později k ním přišli ještě židé, cikáni, homoseksuálové, takzvaní asociálové a zločinci. Během války pocházela větčina vězňů z obsazených zemí. Jedna jediná kritická poznámka anebo příslušnost k pronásledované menšině stačili, aby se člověk dostal do koncentračního tábora. Pro mnoho lidí to znamenalo rozsudek smrtí.

Klaus Schultz a Uwe Neirich, tenkrát pedagogický spolupracovník spolku, který podporuje mezinárodní setkání mládeže, znali oba knihu paměti Staré Synagogy v Essenu. V roce 1997 přišli s nápadem uskutečnit také podobný projekt v Dachově. Tato myšlenka byla realizována v roce 1999 s pomocí kruhu podporovatelů.

Každým rokem, 22. března, na výročí postavení koncentračního táboru se představí nové životopisné listy paměti. Bývalý vězni, příbuzní, žáci a osoby se zájmem je sepsali. Je to symbol památky. Do ninější doby je kolem 30 hotovích životopisů, které jsou nyní vystavené v kostele Usmíření. Přibívají stále nové k tomu. Po přestavbě muzea památníku bude "Kniha Paměti" vystavená v nově zařízeném pedagogickém oddělení.

Každý životopis vĕznĕ obsahuje čtyři stránky. Autoři vybírají řeč, v které chteji psát a převezmou osobní úpravu. Tímto způsobem mají listy paměti znázornit mnohotvárnost vězňů z 27 národů.

"Přáli bychom si, aby lidi pochopili, že Dachov neni jenom tohle místo. Za vysokými čísly s více jak 200 000 vězňů a více jak 32 000 mrtvích stojí jednotlivé životopisy, životní plány a rodiny pronásledovaných lidí. Chceme vrátit vězňům jejich tvář a převést důvody jejich pronásledovaní do naší přítomnosti. To je hlavní myšlenka našeho projektu."